Rychle chceš domů, tam venku, tam kde
všichni k tobě mluví, i když mlčí, nemůžeš
vydržet
Otočíš kohoutkem, voda ti nadává, světlo
štípe do očí
Chceš se schovat, ale z postele se stane
houpačka
Utíkáš ven, auta tam začínají řvát jak ve smrtelném
reji
Za každým rohem číhají, kdo, to jen tušíš
Hlas tě vede ve zmatečném slalomu ulicemi,
hlas odkud?
Na nebi se shlukují ty největší šedivé
mraky
Není úniku, není odkud, není kam
Proboha, kdy tohle skončí?
Snad s ránem, ale to se jen domníváš
A teď se konečně objevil, vypadá hladově a
zle
Ještě že nemáš v ruce nůž, on je totiž ty
Zakuklení fízlové dělají zátah na trosky
Proč teď? Proč tady? Tak strhané obličeje
Ani jiskra naděje, vzduch čpí špínou
Všude krvavá červená světla, a zase domů
Teď už se sotva vlečeš, zimnice, ticho
plné šepotů
není ticho, hlava tiká, krev šumí v uších
tohle ne, tohle ne, začneš ho znovu hledat
zase přichází, směje se ti, nejsi to ty,
je to on, není to on, on je ty, ty nejsi
Jakoby praskal strop, podlaha se zase
houpe
Oči ti blikají do tmy jako stroboskop, tep
zešílel
tělo svírá křeč, je tu zase
věčně ten, který není on ani ty, nejde se
ho zbavit, jak taky
Kdy už přijde ráno?
Očistec a peklo, co to je? Dělají si
legraci? Co může
být horší než tahle noc