Špína

kde je to slunce jak nadupanej pomeranč?
ztrhanejch ksichtů je kolem habaděj.
samá utahaná babka, zvadlej bezdomovec.

lupne mu v zádech, když se narovná.
hejbne rukou a světlo se rozsvítí. zasraná fotobuňka.
a zastrčí si mikinu do kalhot.

flashback. svině. to setkání s Jardou.
mu tehdy chtěl dát pěstí. trefil netrefil.
jen tak ze vzteku. že je manžel Míši.

pitomá historka. hlavně to Jarda nabonzoval.
taky Míšině matce. Míša to skousla, byla zvyklá.
je to dávno. blbej pocit ale přeci jen nezmiz.

a s jednou špinavou vzpomínkou
se roztrhne pytel podobnejch.
radši to odehnat. komára. no. jde to.

ale pak si zas vzpomněl, jak si vybral prachy.
a nechal si je ukrást. měly bejt na cestu do dálky.
a přitom šel jen z Florence na Balabenku. a složil se.

samá akce reakce. něco někomu vymňouknul.
někdo jinej zas natrhnul prdel jemu.
zvláštní že to vypadá ve finále na remízu.



pokračování - zpět na úvodní stránku