Změť

nebát se být obsedantnější, opustit výšiny čistého hledání Novosti,
přiznat si vnitřní eklektismus, těkání odtud tam…

nepodléhání posedlosti inovování a převratnosti za každou cenu,
vyčerpání ze stereotypního zacházení do krajnosti…

tam kam až došli, nevrátili se, začali nudit,
vyřídit pojišťovnu, všichni pod státním křidélkem…

jaká krása, opadl pouliční cestovní ruch, nebo se změnila časová přepravní křivka,
rozložili se do prostoru, tak různorodá a přitom uklidňující lhostejná stejnost…

hele, tamten odbočil, miloval ty své jinakosti, a ono ho to smetlo,
pídí se dál a kolem něj se to valí, jinakostí je tolik, že ta jeho posmutněla…

avantgardě odzvonilo, sama si odzvonila, revoluce nudí už i hlavního soudruha…

tak zmateně jednotni ve své rovnosti před nikým, když už modly nejsou v dohledu,
někdo se našel, na jak dlouho, oholený jak buddhistický mnich…

indiáni nechodí všichni k holiči, je jich dost:
Cherokee (čistokrevných 281.000, spolu s částečnými 729.000), Navajo (269.000 -298.000),
a Siouxové (108.000 - 153.000) a další a další a další, no a co s tím? radovat se? jsou tak daleko….

krásný den předchází noci snů nevycíděných a psychoanalytiky nesešrotovaných do pouček…


pokračování - zpět na úvodní stránku